webmaster: www.vittr.cz
Dan Maha
Dan Maha
...březen 2013, jedné noci.
Ležím a pokouším se usnout. Opět ponořena ve své temnotě toužím po světle. Marně se snažím utéct do tepla jeho paprsků. Kdy to skončí?
Otevírám láhev červeného vína, zapaluji svíčku. V dalším momentě cítím potřebu malovat. Beru čtvrtku, štětec, barvy a vymalovávám se z deprese.
...tak nějak to možná začalo.

Další měsíc už zkouším malovat olejem na plátno. Je to tak vzrušující, nové, zábavné. Toužím se v tom zdokonalit a přihlašuji se na kurz. Ale ne... to není nic pro mne, dělat něco jak se má. To už tady přece jednou bylo, když jsem v sedmi letech chodila do ZUŠ na hodiny „výtvarky“.
Obdivuji skutečné malíře. Ty, kteří dokáží zachytit realitu snad lépe než fotografie. Obdivuji je, ale zjišťuji, že nemám potřebu takovým způsobem tvořit. Nebaví mě zachycovat realitu. Chci malovat své nereálné postavy, které jsou odrazem mých emocí.

Je srpen 2013 a já začínám vysazovat antidepresiva. Úspěšně, se štětcem v ruce, utíkám před temnotou do světla. Přestože se někdy stále vrací černé myšlenky, už jim nepodléhám a nepohlcují celé mé JÁ.
Po tolika letech boje vítězím. Nemohu tomu uvěřit.

V únoru 2014 dostávám nabídku dlouhodobě vystavovat své obrazy v interiérech hotelu Terraces Wenceslas Square v centru Prahy.

Miluji světlo a učím se milovat svůj život.
Co dalšího mi přinese? Co dalšího budu moci vložit do svých obrazů?